Prezentační workshop

Minulý čtvrtek jsem se zúčastnil další akce pořádané v rámci jsmepodnikani.cz a to sice workshopu Nauč se prezentovat v podání Jaroslava Kováče. Pokud jste z Brna nebo tam občas zavítáte, můžete se přihlásit přes naučmese.cz, což můžu hned v úvodu s klidným svědomím doporučit.

Že by workshop mohl být opravdu praktický napovídala délka trvání tři a půl hodiny a počet účastníků omezený na deset. Má očekávání se naplnila a součástí byla i dvě praktická cvičení. Přes naučmese by jich bylo jěště více, protože tam je vyhrazeno sedm hodin, tedy rovný dvojnásobek. Proto jsem se na začátku domluvili, jaká podtémata nás zajímají nejvíce a ta jsme dále rozebírali. Vybrali jsme:

Nějaké poznámky jsem si udělal, ale zde více popíšu raději praktickou část.

První cvičení se týkalo gest a provádělo se ve dvojicích, kdy účinkující stáli za sebou. Přední, s rukama v pase, měl z patra mluvit na nějaké náhodě přidělené téma (praní košile, první pomoc, střevní problémy...). Zadní mu podpažím prostrčil ruce a měl jeho slova doprovázet gesty. Při pohledu z publika to bylo dosti veselé a plné dvojsmyslů, takže se všichni dobře bavili. Celkově jsme se shodli, že gestikulační role byla náročnější než mluvicí, i když samozřejmě záleželo na obsahu řeči.

můj nákresDruhý experiment začal kreslením. Měli jsme namalovat krajinu, v ní strom, květiny, zvíře, oblohu a nakonec i sebe. Následně jsme dostali chvíli času, abychom si na základě výtvoru připravili minutovou řeč o nás samých. A s využitím všech poznatků nabytých během odpoledne. Tohle už bylo takové serióznější a psychoanalytik by se asi pobavil.

Po odprezentování následovala zpětná vazba. Posluchači se do komentování moc neměli, takže se více angažoval Jaroslav. Bylo dobře vidět, že má zkušenosti ze soutěží a dokáže sledovat více věcí naráz. Pohyby člověka, práci s hlasem a zrakem, gesta i strukturu projevu.

Mně vytkl neklid projevující se pohupováním, pochválil strukturu a ostatní přidali interaktivitu. Měl jsem tam ne-řečnickou otázku a trochu improvizace na situaci v publiku. Můj závěr je, že se musím snažit myslet na víc než jen samotný obsah. Jak mluvím, jak se hýbu a kam koukám.

Na konci padla opět zmínka o Toastmasters a zjistil jsem, že už existuje i olomoucký klub. Asi se tam zajdu podívat, i když bych raději začal pozvolna, česky, a ne hned anglicky. Na druhou stranu když už, tak už, že. No uvidíme, jak se rozhoupu.